Zveřejnili výsledky projektu Air Silesia, z nichž vyplynulo, že zdroje z Polska mají v příhraničí dominantní vliv. Není to však jediná nová informace.
Z tříletého projektu Air Silesia, v němž zástupci tří českých a tří polských odborných institucí podrobně sledovali stav ovzduší ve slezském příhraničí, třeba také vyplynulo, že vzduch na polské straně je co do rakovinotvorných polyaromátů mnohem znečištěnější než ten na Ostravsku a Karvinsku.
Projekt Air Silesia
|
A zatímco hlavním zdrojem znečištění ovzduší v Polsku jsou domácí kotle, na Ostravsku a Karvinsku za špatný vzduch může hlavně zdejší průmysl.
"Nejrozsáhlejší a nejvyšší koncentrace škodlivin v ovzduší se vyskytují v oblasti mezi státní hranicí a městem Rybnik, tedy na polské straně. A tímto znečištěním je výrazně ovlivňováno i české příhraničí," řekl v pátek při slavnostním ukončení projektu Air Silesia Libor Černikovský, šéf oddělení ochrany čistoty ovzduší ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
I přesto, že většina větrů fouká z české strany na polskou, je podle Libora Černikovského vliv zdrojů v Polsku výraznější než ten na straně Moravskoslezského kraje. "Co se týká imisního zatížení, převládá vliv polské části Slezska," podotkl Černikovský.
Pro představu. Kdyby odborníci rozdělili Slezsko půl na půl podle toho, jak výrazné jsou vlivy zdrojů z české a polské strany na ovzduší, vedla by taková hraniční čára přes české území ve vzdálenosti několika kilometrů od hranice.
Ovzduší v Ostravě ovlivňuje hlavně průmysl, zjistili odborníci
Jak řekl šéf katedry ochrany životního prostředí v průmyslu VŠB-TUO Petr Jančík, vůbec nejznečištěnější ovzduší odborníci zapojení do projektu Air Silesia zjistili v polském městě Rybnik.
"V oblasti města Rybnik je trvale nejhorší imisní situace. Osmdesátiprocentní vliv na ní mají lokální topeniště, na druhém místě je průmysl, na třetím doprava," uvedl Petr Jančík. A doplnil i příklad z Moravskoslezského kraje: "Na naší části území je jednou z oblastí s nejznečištěnějším ovzduším Ostrava, kde je znečištění okolo sedmdesáti procent tvořeno průmyslem, na druhém místě je doprava, na třetím pak lokální topeniště."
Takto vypadaly průměrné roční koncentrace polétavého prachu v česko-polském pohraničí v roce 2010.
Jak experti také zjistili, v Ostravě má doprava na imisní situaci větší podíl než domácí kotle. "Jedna z oblastí, kde mají emise z dopravy nejvýraznější vliv na znečištění, je území mezi Ostravou-Zábřehem a Jistebníkem, kde se nachází síť komunikací vedoucích směrem ke krajskému městu. "I zde ale představují emise z dopravy jen třetinu ze všech emisí, které zdejší ovzduší ovlivňují," dodal Petr Jančík.
Jak vyplývá ze studie čítající sto osmdesát stránek, která z projektu Air Silesia vzešla, míra znečištění ovzduší je na obou stranách příhraničí vysoká, na polském území ale ještě o něco výraznější než na české.
Jak uvedl například Leszek Ośródka, jeden z polských odborníků, kteří na projektu podíleli, kupříkladu kvalita ovzduší města Rybnik souvisí s tím, že zdejší region je silně urbanizovaný. "Hlavní roli tu hrají komunální emise," sdělil polský expert.
