Radní Českého Těšína jsou rádi, že opravili radnici dříve, než se z...

Radní Českého Těšína jsou rádi, že opravili radnici dříve, než se z historického jádra stala památková zóna. Fasáda by totiž musela být nejspíše šedivá. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Z centra Českého Těšína je památková zóna. Radnice byla proti

  • 6
K osmnácti památkovým zónám v Moravskoslezském kraji přibyla další. Ministerstvo kultury se totiž rozhodlo chránit od 2. května centrum Českého Těšína. Tamní radní nadšení nejsou. Už před třemi lety hlasovali proti i zastupitelé.

"Kromě větší atraktivity pro turisty nám to přinese nejspíš jen problémy. Špatné zkušenosti s tím mají vlastníci budov, které jsou památkově chráněné už déle," říká mluvčí města Dorota Havlíková.

Za pravdu jí dává například Jiří Kovář, římskokatolický farář z kostela Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, který stojí na jedné z hranic nové památkové zóny v Českém Těšíně. Památkou se kostel stal už před několika lety. A právě proto zamrzla jeho zahájená rekonstrukce.

Chráněné území

Ministerstvo kultury převedlo pod zvláštní ochranu státu historické centrum Českého Těšína vymezené domy a katolickým kostelem podél Masarykových sadů, kolejištěm a řekou Olší na dalších stranách, dále budovou Střelnice a evangelickým kostelem ve směru na Třinec.

"Můj předchůdce začal s opravami kostela po roce 2000. Stihl obnovit věž, která měla narušenou statiku, i vitráže, ale pak se kostel stal památkou a opravy se zastavily. Chybí nám totiž peníze na to, abychom vyhověli požadavkům památkářů," říká Kovář, který vede zmíněnou farnost od roku 2005.

Plech místo pískovce? Nelze

Kovářův předchůdce nahradil opadávající pískovcové prvky měděným plechem ve stejném tvaru. Kovář v tom chtěl pokračovat. Jenže památkáři trvají na restaurování pískovce.

"Takové opravy už nebudou stát miliony, ale desítky milionů. Na to zkrátka nemáme," vysvětluje farář, proč opravy nepokračují. S tím, že památkové zóny mají pro města výhody i zápory, už má zkušenosti třeba Karviná, jejíž centrum se zámkem a parkem je památkově chráněné od roku 1992.

"V minulosti nám vyhlášení zóny pomohlo získat státní dotace na rekonstrukci zchátralého zámku i parku a také náměstí. V posledních letech jsme se ale s památkáři ostřeji střetli kvůli plánům na budování in-line dráhy a minigolfového hřiště v zámeckém parku," říká mluvčí města Šárka Swiderová.

Podotkla ale, že jednání nakonec skončila kompromisem, takže bruslaři mohou novou dráhu využívat už od loňska a brzy začne i výstavba hřiště pro minigolf.

Podnět k tomu, aby se i centrum Českého Těšína stalo památkovou zónou, podal obyvatel města už v roce 2008. Na žádost ministerstva kultury pak místo zkoumali odborníci z ostravského pracoviště Národního památkového ústavu.

Zrodilo se nové město...

A zařazení mezi chráněné lokality vřele doporučili. "Centrum města je vhodné pro památkovou zónu," řekla už tehdy památkářka Helga Kozelská Bencúrová. "Zachovalo si totiž autentickou podobu. A potřebuje ochranu, aby si ji udrželo i pro budoucí generace," dodala aktuálně.

V odůvodnění tehdy památkáři mimo jiné napsali: "Český Těšín je ojedinělým příkladem vzniku samostatného města v důsledku historických událostí proměnou zástavby předměstského charakteru do samostatného urbanistického celku s nově založeným náměstím, s výstavnou budovou radnice a architektonicky cennými domy, obzvláště z počátku 20. století. Toto nemá na území státu obdoby."

Město totiž vzniklo až v roce 1920 rozdělením Těšínska mezi nově vznikající Polsko a Československo. Státní hranice probíhala podél řeky Olše a rozdělila tehdejší Těšín na dvě části.

Území dnešního Českého Těšína se v té době rozkládalo na 2,66 kilometrech čtverečních. Byla tam jen průmyslová čtvrť z přelomu 18. a 19. století a nádraží. Asi osm tisíc lidí bylo náhle odříznuto od centra, správních úřadů, ale i vzdělávacích a kulturních zařízení. A tak se postupně začalo rodit nové město.

Větší atraktivita, ale také komplikace

Místní tvrdí, že si hodnotu jádra města uvědomují, přesto v roce 2011 zastupitelé města hlasovali proti vyhlášení památkové zóny.

"Urbanisticky cenné území je stabilizované. Jeho ochranu zajišťují regulativní vyhlášky i nový územní plán města," argumentovali tehdy. A starosta Vít Slováček za tím stojí dodnes. A nijak netají, že o památkovou zónu nestojí představitelé města hlavně proto, že nechtějí komplikovat život místním obyvatelům ani úředníkům.

Vyhlášení památkové zóny totiž podle nich sice na jednu stranu může zvýšit turistickou atraktivitu Českého Těšína, ale na druhé straně to může pro místní obyvatele znamenat mnohem víc komplikací, ztraceného času i peněz, když budou chtít v chráněné lokalitě cokoli stavět nebo opravovat.

"Na údržbu památek je těžké získat dotaci. To už jsme sami pocítili například při rekonstrukci budovy Střelnice. Kdybychom měli ve středu města památkovou zónu dříve, nemohli bychom revitalizovat třeba Masarykovy sady nebo opravit radnici do dnešní podoby. Podle památkářů by totiž měla mít fasáda radnice šedou barvu," argumentuje Slováček.