Svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, slibovali před třemi lety tehdy nově zvolení poslanci.
Kdyby dnes, šestatřicet měsíců od nástupu do funkce, přebírali vysvědčení, mnozí by měli v kolonce o zameškaných hodinách docela vysoké cifry.
Nejčastější absentéřiPavel Drobil (ODS) Alfréd Michalík (ČSSD) Lubomír Zaorálek (ČSSD) Ladislav Šincl (ČSSD) Václav Klučka (ČSSD) |
Vyplývá to ze statistiky hodnotící účast poslanců na hlasováních, které pro MF DNES zpracovalo sdružení KohoVolit.eu.
"Zahrnul jsem údaje o účasti jednotlivých poslanců při 5 349 hlasováních z období od voleb do konce 52. schůze z letošního 3. dubna 2013," vysvětlil datový analytik sdružení KohoVolit.eu Kamil Gregor. Data z posledních dvou schůzí do celkových čísel zahrnout nemohl, neboť zatím nejsou veřejně dostupná na webu Sněmovny.
O práci poslance to nic nevypovídá, hájí se Drobil
Jak ze statistiky vychází, největším absentérem z řad poslanců zvolených v Moravskoslezském kraji byl v posledních třech letech Pavel Drobil (ODS). Přítomen byl polovině hlasování, která v Dolní sněmovně od voleb 2010 do letošního dubna proběhla. V posledním roce se účastnil 57 procent všech hlasování.
Podle Pavla Drobila přitom údaje nejsou reprezentativní. "Tato tupá statistika o práci poslance nevypovídá vůbec nic, navíc jsem byl půl roku ministrem, což se na této statistice rovněž podepíše," řekl poslanec a podotkl, že celková statistika zahrnuje i procedurální hlasování jako třeba schvalování bodů schůze, které ji zkresluje.
Nutno podotknout: třeba jiný z ministrů a zároveň poslanců, Zbyněk Stanjura (ODS), byl od voleb ve Sněmovně přítomen 94 procentům hlasování, přičemž ministrem je déle než půl roku.
V pětici největších absentérů čtyři z ČSSD
Druhý největší absentér z poslanců zvolených v kraji Alfréd Michalík (ČSSD) svou neúčast zdůvodnil zdravotními komplikacemi. V období, které zmapovalo sdružení KohoVolit.eu, byl přítomen 53 procentům hlasování, přičemž v 82 procentech případů hlasoval v souladu se svým poslaneckým klubem.
"Loni v červnu jsem byl na operaci kyčle a prakticky tři měsíce jsem se nemohl hýbat. Až do října jsem byl v lázních. A bohužel v letech 2010 a 2011 jsem byl na zásahu v pražském IKEMu kvůli arytmii srdce," uvedl Alfréd Michalík a dodal, že v posledním roce svého poslancování by chtěl být ve Sněmovně co nejčastěji.
Největší poctivciRenáta Witoszová (TOP 09) Zbyněk Stanjura (ODS) Ludmila Bubeníková (STAN) Jiří Rusnok (LIDEM) Jaroslava Wenigerová (ODS) |
Lubomír Zaorálek, Ladislav Šincl nebo třeba Václav Klučka (všichni ČSSD). Ti patřili mezi poslanci z Moravskoslezského kraje do skupiny, která při hlasováních chyběla často.
Naopak Renáta Witoszová (TOP 09), už zmíněný Zbyněk Stanjura (ODS), Jiří Rusnok (LIDEM) nebo třeba Ludmila Bubeníková (STAN) patřili ve Sněmovně k největším poctivcům – jejich účast na hlasováních byla 92procentní nebo vyšší.
Jedno z vodítek při hlasování
Jak se shodli politologové, aktivita poslanců je pro voliče jedním z vodítek, jak vybírat kandidáty, které ve volbách podpoří. Roli přitom hraje nejen aktivita volených zástupů v Poslanecké sněmovně, ale i celkově jejich schopnost sebezviditelnění.
"Důležitá pro zviditelnění poslanců je jednak jejich práce v parlamentu, kde o sobě dokážou dát vědět třeba při interpelacích nebo předkládáním novel zákonů či pozměňovacích návrhů. Docela důležitá je ale i aktivita poslanců v regionu, odkud vzešli - práce jejich poslaneckých kanceláří nebo třeba účast na společenských akcích," uvedl politolog Tomáš Jarmara.
A politoložka Jiřina Pavlíková ho doplnila: "Poslanec by měl být vidět, stejně jako výsledky jeho práce. On sám by o tom měl umět průběžně informovat, a to nejen prostřednictvím médií, ale i webu či sociálních sítí."