Dva měsíce. Zhruba tak dlouho už měl platit Program na zlepšení kvality ovzduší v regionu. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ale zatím zpracovává připomínky schvalovacích procesů.
„Očekáváme ještě vydání stanoviska SEA. Poté bude obratem program vydán. Jeho cílem je zlepšit ovzduší do roku 2020, což je nejkratší možný termín, který požaduje Evropská komise,“ uvedla mluvčí MŽP Petra Roubíčková.
Programu, který stál skoro 21 milionů korun, vytýkali hlavně obecnost. „Chybí konkretizace opatření. Požadovali jsme stanovit časový plán a průběžnou kontrolu. Dále nastavit stropy pro takzvané fugitivní emise, přezkum povolení všech provozů, které nemají nejlepší dostupnou techniku,“ vysvětlila ředitelka společnosti Čisté nebe v Ostravě Anna Plošková.
MŽP ale výtky odmítá. „Nekonkrétnosti považujeme za neodůvodněné,“ uvedla Roubíčková, ale doplnila, že v dokumentu už jsou stanoveny konkrétní hodnoty emisních stropů pro silniční dopravu a výsledky opatření se budou kontrolovat jednou ročně.
V prosinci už bylo za špatné ovzduší zažalováno Polsko
Za trvale špatné ovzduší může Evropa Českou republiku i zažalovat. „Evropská komise se domnívá, že jsme nepřijali opatření na ochranu zdraví občanů, která měla být zavedena od roku 2005, a požaduje nápravu. Pokud Česká republika nezareaguje, hrozí jí žaloba. Je proto důležité, aby nastavené programy byly efektivní. Za špatné ovzduší bylo zažalováno v prosinci už Polsko,“ zmínila právnička mezinárodní organizace Frank Bold Kristína Šábová.
Situaci by měla zlepšit i připravovaná novela zákona o ochraně ovzduší, kterou schválila vláda.
„Usilujeme o přímou kontrolu kotlů v domácnostech, protože lokální topeniště jsou velkým zdrojem znečištění. Při prokázání užití nepovoleného paliva hrozí pokuta až 50 tisíc korun. Dále chceme zlepšit pružnost vyhlašování smogových situací,“ popsala Roubíčková.
I tady se ale objevují úskalí. „Porušení zákona bude dost obtížné prokázat. Chtělo by to přivolat ke kontrolám odborníky. Pokud totiž úředníci vyloženě nechytí člověka při topení závadným palivem, nebude pokutu možné vymáhat,“ uvedl starosta Věřňovic na Karvinsku Pavel Buzek.
S ním souhlasí i starosta Klimkovic Jakub Unucka. „Nevím, jak si úředníci poradí. K novému opatření jsem velmi skeptický.“
Lidé i právníci považují přímé kontroly za vpád do soukromí
Podmínky podle ministra Richarda Brabce ale nemohou být jednodušší. „Musíme zamezit tomu, aby si sousedé vyřizovali účty třeba tím, že by na sebe záměrně přivolávali kontroly. Pro udělení pokuty je nutné opakované podezření úřadu, že daná domácnost topí odpady. V případě prvního podezření úřad provozovatele písemně upozorní. Při druhém podezření bude mít úředník oprávnění provést kontrolu.“ ̈
Přímé kontroly jsou ale stále kontroverzním tématem. Lidé i právníci je často považují za vpád do soukromí.
„V případě, že ohrožujete zdraví člověka, což pálením odpadů bezpochyby děláte, pak přímo ústava umožňuje prolomení nedotknutelnosti obydlí,“ reagoval ministr.
Novela má změnit i podmínky pro vyhlášení smogových situací. Měla by se zkrátit prodleva mezi zjištěním překročení limitu částic v ovzduší a vydáním oznámení.
„Smogovou situaci teď můžeme vyhlásit, jen když jsou limity překročeny na daném území více než 25 hodin. Proces je zbytečně zdlouhavý,“ uzavřel Roman Volný z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
