A například na Jablunkovsku místní řezník Pavel Cháma tvrdí, že častěji poráží v rodinách hovězí kusy než vepřové.
„V devíti případech z deseti zabíjím prase pořízené už vykrmené, ale dobytče mívají lidé v chlévě od telete. Hovězí je na rozdíl od vepřového v obchodech stále drahé, proto se více vyplatí,“ vysvětluje Cháma.
„Kdysi byl chlívek s prasetem v každé druhé chalupě. Jakmile se ale už chovu nemohli věnovat prarodiče, mladí v něm nepokračovali.“ To řezník David Menšík z Bohuslavic na Opavsku je k domácím chovům ještě skeptičtější.
„Možná jen jedna ze sta rodin má v chlévě vlastnoručně vykrmené prase. Vymizela i tradice, kdy se u zabijačky sešlo a pomáhalo široké příbuzenstvo včetně sousedů a každý dostal výslužku. Tehdy si to měli lidé jak vzájemně oplácet, při deseti zabijačkách na vesnici není čím,“ popisuje Menšík.
Zákony a veterinární omezení
Za prázdné chlívky podle Chámy může i skutečnost, že se rodiny více stravují mimo domov. Nejsou pak zbytky. Na druhé straně přibylo malochovatelů, kteří vykrmená prasata nabízejí ke koupi, a mnozí poskytnou i prostory pro rodinnou zabijačku, jak stojí v inzerátech na internetu.
Zákony a veterinární omezení se podepsaly také na obecních zabijačkách, při kterých se scházela celá vesnice. Pořádají se málokde. Ve městech na náměstích tradiční zabijačku lidem předvádí Lubomír Hluchý z Větřkovic na Opavsku.
„Na veřejnosti musím prase pověsit na hák vyvrhnuté, očištěné a označené jako neprodejný kus. Maso z něj nelze lidem nabízet. Stačilo, že kolega na něm neměl na veřejné zabijačce štítek s upozorněním, že maso není k mání, a hned dostal deset tisíc korun pokutu,“ vysvětluje Hluchý.
Ředitel krajské veterinární správy v Ostravě Severin Kaděrka tvrdí, že omezení veřejných zabijaček je namístě, a připomíná případ před dvěma lety, kdy na Opavsku mělo 26 lidí zdravotní potíže kvůli tasemnicím.
„I když se na sto procent neprokázalo, kde k nim pacienti přišli, vše ukazovalo na pozření hygienicky nezkontrolovaného masa,“ konstatuje Kaděrka.
