Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Světem záchranář cestuje na skládačce. V poušti nahlédl branou do pekla

  19:20aktualizováno  19:20
Když si v pondělí voláme, odpočívá Marek Balicki v hostelu v kazašské Astaně. Dobíjet baterky je čas od času nutné, zvlášť když cestujete po světě na skládacím kole. Od konce května už projel 11 států. Jen za poslední měsíc na něm mladý muž ze Stonavy na Karvinsku ušlapal dva tisíce kilometrů.

Pohled na hořící kráter v poušti Karakum patřil zatím k největším cestovatelským zážitkům Marka Balickeho. | foto: Archiv Marek Balicki

Nejezdí jen na něm, jako přepravu využívá i dálkové autobusy, vlaky, stopuje... Nepotřebuje si se svou skládačkou nic dokazovat, vždyť se na ni vydal do světa jen proto, že na motorku prostě neměl dost peněz. „Mým cílem je vydat se do světa. Jak to udělám, je mi vesměs jedno,“ řekl před květnovým odjezdem.

Fotogalerie

Za tři měsíce už projel jedenácti zeměmi jihovýchodní Evropy a Asie. A míří dále na východ. Z hostelu, ve vzácné chvíli, kdy má relativně dobré internetové připojení, popisuje, jak dvojsečné je absolvovat takové dobrodružství na kole. „Výhodou je, že se na něm dostanu prakticky všude. Také přejezd přes hranice je rychlejší a člověk se udržuje v kondici. Na druhou stranu v písku nebo v hustém provozu, kdy na vás práší kamiony a všude postává spousta kupců, tam se trápím,“ popisuje Marek Balicki.

Cestovatel sice plánoval, že na konci srpna bude ve svých toulkách světem dále než v kazašské metropoli, ale průtahů nelituje. „U Kyrgyzstánu jsem dokonce zvažoval, jestli jej kvůli úspoře času nevynechám. Teď jsem šťastný, že jsem to neudělal. Ať jsem se díval doleva, či doprava, vždy se přede mnou odehrávalo úžasné divadlo.“ K nezapomenutelnému zážitku se dobrodruh protrápil v Turkmenistánu. Cesta k tamní pozoruhodnosti – Pekelné bráně (kráter uprostřed pouště Karakum, ve kterém od roku 1971 hoří unikající zemní plyn – pozn. autora) – byla symbolicky pekelná.

Kolo musel v poušti schovat pod duny

„Vystoupil jsem v jednu ráno z vlaku a nacházel se kdesi uprostřed pustiny. V dálce jsem viděl světlo, toho jsem se držel. Po čase jsem dojel ke klasické poušti. Po té se nedalo kolo ani tlačit. Musel jsem ho schovat pod duny a jít bez něj. Po dvou hodinách jsem konečně dorazil k místu. Bylo to fascinující a stálo to za všechnu tu námahu,“ podotýká muž.

Marek Balicki u „Pekelné brány“ v poušti Karakum

Kromě cestování světem je pro Marka Balického dalším životním posláním záchranářství. Této profesi se věnoval na plný úvazek šest let, rok byl navíc hasičem. Na svých cestách se dvě své vášně snaží propojit. V městech tak navštěvuje hasičské i záchranářské stanice a zjišťuje, jaké tam mají jeho kolegové podmínky k práci. „Lehčí je dostat se do hasičské stanice. Jsou zakresleny v mapách, dají se dobře najít. I to přijetí je zde vřelejší. Zajímají se o naši techniku, ukazuji jim videa. Občas mě nechají na stanici i přespat, když je to možné,“ zmiňuje.

Plán cesty záchranáře.

Plán cesty záchranáře.

Cesta Stonavana je poměrně nízkorozpočtová, přespává nejčastěji pod širákem, ve stanu nebo v hamace. Někdy si jej vezmou k sobě pod střechu lidé, které na cestách potkává. „Pomohli mi několikrát. Například když jsem byl v horách a začala bouřka, vzali mě k sobě do jurty,“ dodal.

Zcela bez peněz ale fungovat nemůže, průměrné denní náklady se pohybují od 100 do 200 korun. Udržet jej na cestách mu pomáhají dárci z Česka. On jim za to s díky posílá pohlednice z cest. Kam až se i s jejich podporou dostane, to je otázka. Nicméně cestu má naplánovanou na čtyři roky a rád by při ní zavítal i na Nový Zéland nebo do Kanady. Informuje o ní na stránkách www.zachranarnacestach.cz.

Autor:


Nejčtenější

Radar hlásí 44 tisíc překročení rychlosti. Za jeden měsíc a v jedné ulici

Instalace úsekových radarů v Rosicích nad Labem se podle pardubických strážníků...

I více než trojnásobnou rychlostí, než je povoleno, jezdí řidiči Pekařskou ulicí v Opavě. Kontrolní radar tam za pouhý...

Na šachtě byl týden. Od smrti na Dukle jej zachránila nezkušenost

Vladimír Vlček nastoupil na Duklu jen týden před tragickou událostí z roku 1961.

Vladimír Vlček nastoupil na Důl Dukla jen pár dní před tragédií, při níž zemřelo 108 horníků. Za svůj život vděčí...



Majitelé si drží parcely, byť je nevyužívají. Noví zájemci hledají marně

Ilustrační snímek

Řada obcí v Moravskoslezském kraji se dlouhodobě potýká s nedostatkem stavebních parcel, i když velké množství jich...

Belgičtí důchodci uvázli na beskydském svahu, zachraňovali je hasiči

Belgickým seniorům museli hasiči pomoci ze strmého kopce v Beskydech.

Nejstrmější neoznačenou cestu si vybral pár osmdesátiletých seniorů z Belgie při prozkoumávání Beskyd. V kopci poblíž...

Jak Čech poznal velkou zem. Vychodil: Rusové během noci postaví raketu

SLAVNÁ VÝHRA. V srpnu 2010 v předkole Evropské ligy Novosibirsk doma porazil...

Když vytočíte jeho číslo, začne místo klasického vyzvánění dunět píseň It’s my life od americké skupiny Bon Jovi. Ale...

Další z rubriky

Ostrava schválila, že se stavba tramvajové trati obejde bez souhlasu obvodů

Tramvaje v centru Ostravy.

Radní Ostravy získali trumf, který městu umožní stavět trať ke Globusu přes Porubu a Pustkovec bez ohledu na postoj...

Hudební multitalent hrává do čtyř do rána, diagnostikovali mu autismus

Denis žije v Třinci s rodiči Pavlem a Danielou.

V pěti letech, kdy mu lékaři diagnostikovali autismus, dostal na Vánoce elektrický mikrofon z umělé hmoty. A když do...

Opavští dál shání firmu na vyhřívaný trávník, v azylu budou i v říjnu

Opavští fotbalisté slaví postup do první ligy. Na první skutečně domácí utkání...

Prvních sedm domácích prvoligových zápasů neodehraje SFC Opava na svém stadionu. Městu se nedaří najít zhotovitele pro...

Najdete na iDNES.cz