Na flétnu hrála devítiletá Ostravanka Zuzana Lesáková druhým rokem, a když chodila do hudebky, bavilo ji to. Kvůli výuce na dálku už se ale na flétnu hrát neučí. Rodiče ji odhlásili a čekají, až se bude opět učit prezenčně.
„Zuzanka hrála na flétnu ráda. Po přechodu na dálkovou výuku ale úplně ztratila motivaci, vůbec se na hodiny netěšila. Přišla o osobní kontakt s paní učitelkou a po dopolední škole na dálku a dalším čase, kdy musí dělat školní úkoly, ji také nechceme u počítače dál držet,“ vysvětlila její matka Alena Lesáková.
Dodala, že už škola na dálku je u třeťačky náročná a žádá si vysoké nasazení rodičů. „Hudební vzdělání s manželem bohužel nemáme a těžko se nám daří ke všem školním úkolům ještě toto,“ přiznala jednačtyřicetiletá žena s tím, že ale po obnově prezenční výuky dcerku chce do hudebky opět přihlásit.
Stejné důvody slýchají pedagogové základních uměleckých škol v celém kraji. Špatná je situace hlavně u kolektivní výuky.
„Odhlašování žáků řešíme od ledna každý den, je to někdy až zoufalé. Týká se to především tanečních, výtvarných, méně pak literárně-dramatických oborů. V hudbě to není tak znát,“ popsal ředitel Základní umělecké školy Ostrava-Poruba Jiří Čaňo.
Někde už začali snižovat úvazky učitelů
Odhlášení se na porubské ZUŠ, jejíž kapacita je 1 300 dětí, týká zhruba 150 žáků. Například Základní umělecká škola Opava eviduje minusový stav šedesátky žáků. Mohlo být i hůř, škole se ale podařilo získat nováčky díky otevřeným online hodinám přístupným všem.
„Díky tomu se hlásí noví zájemci, dvacet pozic jsme zpátky nabrali těmito aktivitami,“ řekl ředitel Lukáš Poledna s tím, že nejvíce trpí rovněž výtvarný a taneční obor.
ZUŠ Karviná hlásí odliv dětí u všech oborů. „Museli jsme o něco snížit úvazky pedagogů,“ sdělil ředitel Kamil Novák.
Ostravské ZUŠ Viléma Petrželky v Ostravě-Hrabůvce se žáci zatím neodhlašují, otázkou je ale podle jejího ředitele Aleše Bíny budoucnost. „Prozatím se děti odhlásily v řádu jednotek. Důvodem je, že už před lety jsme zavedli platbu školného za celé období školního roku, ne po pololetích. Očekáváme ale, že v červnu, kdy se budou řešit přihlášky na další rok, nebude situace růžová,“ konstatoval Bína.
Online hodiny hudby kazí zkreslený přenos
O něco lépe je v malých školách, i tam ale distanční výuka míchá s rozvrhem. Na Základní umělecké škole v Hradci nad Moravicí, jež vzdělává necelé dvě stovky žáků, jich po prvním pololetí skončilo sedm. „Míváme ale děti, které na výuku čekají, žáci tak byli nahrazeni těmi, kteří o výuku měli zájem,“ uvedla ředitelka Marta Scholzová.
Učitelé uměleckých škol učí žáky při online přenosech, nahrávají pro ně výuková videa, posílají jim instrukce do mailu, nechávají si posílat jejich nahrávky či práce, jsou jim k dispozici na telefonu. Avšak přiznávají, že totéž co osobní kontakt to není.
„Přenos přes počítač, ať použijete jakoukoliv platformu, je nekvalitní, zkreslený. Děti se na hodiny netěší, jsou demotivované, stejně tak i učitelé. Při výuce hudby, kdy záleží na kvalitě zvuku, je to dlouhodobě neudržitelné. Kolektivní obory, třeba taneční, jsou na tom ještě hůř,“ řekl Aleš Bína.
Ředitelé by přivítali aspoň u individuální výuky prezenční formu. „Tak jako na podzim, za dodržení všech protiepidemických opatření. Když se povolily autoškoly, proč tato výuka ne?“ ptá se Jiří Čaňo. I rodiče a děti na změnu čekají. Někteří už podali přihlášky na příští školní rok. Po letošním odhlášení ale musí znovu zdolat talentové zkoušky.
