„Celé spodní konírny jsme opravili a obnovili jejich původní velikost. Vybourali jsme při tom betonovou příčku ze sedmdesátých let, která vznikla, když se tam dělala kotelna na koks. Studna byla zazděná za touto příčkou. Jak jsme odhrabávali jednotlivé nánosy, najednou dole vypadla cihla a byla tam studna,“ popisuje nález kastelán zámku Radomír Přibyla.
Nález zatím není datovaný a archeologové se jej teprve chystají prozkoumat, podle kastelána však jde o starší záležitost, než je samotný Červený zámek. „Osobně si myslím, že je pozůstatkem po původní zástavbě. Stávaly tam domy. Kníže je vykoupil, zbořil a postavil tam v 19. století konírny. Studna byla asi součástí některé parcely,“ míní.
Spodní konírny byly od konce 2. světové války zavřené. Sloužily jako sklady pro zámek i město. Útočiště tam našly věci ze sklepení Bílého zámku či historická hasičská stříkačka. Ukládaly se tam i dary občanů – žebřiňák, dřevěná pračka, mlátička a další zemědělské či technické stroje. Většina je teď ve sbírce holasovického muzea Slezský venkov.
„Jde o jeden z největších a nejkrásnějších prostorů zámku pro všechny možné kulturní a společenské aktivity,“ popisuje prostor koníren Přibyla. Lidé se tam dostanou z Hodinové věže, odkud do koníren vede schodiště. Slavnostní otevření koníren bude 28. června.
Kromě studny či mohutných kleneb tam lidé uvidí původní pískovcová napájecí koryta i s úvazy pro koně. „Ve spodních konírnách jsme našli i původní stání, originální kovaný ohradník z horních koníren, které se nacházely v prostoru dnešní zámecké restaurace. O jeho využití právě uvažujeme. Původní napájecí žlaby z horních koníren jsou v současné době k vidění v zámeckém parku,“ doplnil kastelán.
