Oba žijí v bytovém domě. Zatímco Rakušan ale má možnost třídit i zbytky jídla, třeba obyvatel ostravského sídliště musí slupky od brambor či vaječné skořápky házet do popelnice na směsný odpad. Obsah nádoby míří na skládku, kde v reakci s jiným odpadem může ohrožovat prostředí.
Představitelé Ostravy s tím ale ani nechtějí nic dělat. Poukazují na to, že ve městě a okolí není bioplynová stanice či jiné zařízení, které by bioodpad z kuchyní zpracovávalo. A postavit je neplánují.
Třídění bioodpadu? Za tím se ve většině měst v kraji skrývá jen třídění větví, sena, či jiného materiálu ze zahrad. Třeba v Novém Jičíně se podle mluvčí městského úřadu Marie Machkové osvědčily hnědé popelnice. Těch je po městě rozmístěno 142 a letos chtějí představitelé radnice pořídit dalších třicet. "Do nádob lze ukládat veškerý biologicky rozložitelný odpad, tedy zahradní i kuchyňský.
Kompostuju, kompostuješ, kompostujeme
Kompostuje se a jeho množství roste rok od roku," uvedla Marie Machková. A připomněla i jiný fenomén – kompostéry.
Ty díky dotaci mohla radnice nabídnout lidem jen za tři sta korun. Zájem byl velký. Radnice jich rozdala už 1 440 a o dotaci na pořízení dalších pěti set žádá.
I přes snahu města, které jako jednu z variant pro třídění zeleného odpadu nabízí i dva separační dvory, ale všichni Novojičínští spokojeni nejsou.
"Slupky od zeleniny i některé další kuchyňské zbytky vozím k rodičům, kteří bydlí v Havířově a mají na zahradě kompost. Rád bych třídil doma, ale nejde to," posteskl si třeba Zdeněk Kvasnička, který žije v paneláku v Novém Jičíně, a jak říká, v okolí žádná popelnice na bioodpad není.
Mnohé státy si se zeleným odpadem dokážou poradit lépe
Ekologům vadí, že velké množství kuchyňských zbytků – často těch od lidí ze sídlišť – končí na skládkách.
"Podle evropské směrnice má Česko rok od roku snižovat množství odpadu vyváženého na skládky. A to se týká i bioodpadu z kuchyní. Zatímco jiné státy si s tím dokážou bravurně poradit, představitelé našich měst a obcí nemají chuť s tím něco dělat. Pokud je to nesvědí, tak to nechtějí ani škrábat," řekl Jan Nezhyba ze sdružení Arnika.
Pokud podle něj úřady potíž nezačnou řešit, budou jim hrozit vysoké sankce po roce 2020, kdy by podle směrnice mělo na skládkách končit o 65 procent odpadu méně než v roce 1995.
Svoz kuchyňských zbytků je jen okrajová služba
Důvod, proč města nakládání s kuchyňským odpadem moc neřeší, nastínila mluvčí kraje Petra Špornová. Je to totiž problematické. "Jak ukázaly pilotní projekty, provozování sběrných systémů zaměřených jen na kuchyňské odpady je náročné nejen z pohledu hygienického, ale i organizačního a ekonomického," sdělila mluvčí.
Města tak zatím takřka výhradně nabízejí svoz a zpracování zeleného odpadu ze zahrad, k němuž lze přidat i kuchyňské zbytky.
Funguje to takto ve Frýdku-Místku či třeba Karviné. V Opavě zvažují i stavbu kompostárny, která by umožnila i zpracování zbytků jídel. "Měla by být součástí nového sběrného dvora v Opavě-Kylešovicích. Celý projekt je však zatím ve fázi studie," zmínil Albert Červeň z opavského magistrátu.
