„Nejméně se pak přeznačkovali jedinci, o kterých by se v lidském pojetí dalo říct, že jsou téměř bez kamarádů,“ uvedl vědecký pracovník Zoo Ostrava Jan Pluháček, který se tímto jevem u zeber a oslů již několik let zabývá.
Zatímco se celou dobu považovalo „přečůrávání“ u zvířat za druh čichové komunikace, která by se dala přeložit jako vzkaz druhým - já jsem silnější - výzkum zjistil, že tomu tak není. „Přeznačkování rovná se sdílení,“ upřesnil Pluháček.
Dříve se podle něj tento jev zkoumal vždy jen u hřebců. U mláďat savců jej nikdo nestudoval.
„Nyní se jedná o základní výzkum a nelze předjímat, jak a kde všude se jeho výsledky jednou uplatní v praxi. Přirovnal bych to k objevu DNA v 50. letech. Tehdy šlo také pouze o základní výzkum a dnes se díky DNA určuje například otcovství, genetické choroby či odhalují pachatelé trestných činů,“ vysvětlil Pluháček.
Studie se odehrávala v Zoo Ostrava, Dvůr Králové, Brno, Liberec a Ústí nad Labem u všech tří druhů zeber a afrických oslů a ukazuje, že pro pochopení chování koní je třeba studovat jejich divoké příbuzné.
„A jelikož jsou dnes zoologické zahrady vnímány i jako zařízení sloužící k ochranářské činnosti ohrožených druhu zvířat, stávají se zároveň důležitými vědeckými institucemi. Chování zvířat v zoo nám pomáhá porozumět jednotlivým druhům,“ sdělila mluvčí ostravské zoo Šárka Nováková.