Deset měsíců po vynesení druhého zprošťujícího rozsudku bude odvolací soud posuzovat dosavadní líčení související se železničním neštěstím ve Studénce z roku 2008.
Zatímco první odvolání se projednávalo takzvaně za zavřenými dveřmi, nyní se bude líčení Krajského soudu v Ostravě konat za přítomnosti veřejnosti. „Počítá se s prováděním dokazování, jednání je nařízeno na pondělí 7. září,“ uvedla mluvčí krajského soudu Klára Krystynová.
Krajský soud může prosincové rozhodnutí Okresního soudu v Novém Jičíně potvrdit, v tom případě by zproštění viny z obecného ohrožení deseti obžalovaných bylo pravomocné. A státnímu zástupci by případně nezbylo nic jiného, než se dovolat k Nejvyššímu soudu.
Soud také může osvobozující verdikt na základě zjištěných skutečností zrušit a vrátit okresnímu soudu s tím, že mu současně nastíní další postup.
První soudní přelíčení se konalo v červnu 2011, po šesti letech padl první zprošťující rozsudek, přičemž soudce vysvětlil, že se nepodařilo jednoznačně prokázat, čí vinou se most zřítil.
Revizní znalecký posudek asi jen ze zahraničí
Po odvolání státního zástupce krajský soud v neveřejném jednání v roce 2018 rozsudek zrušil a vrátil s pokynem dalšího doplnění dokazování. To se stalo, okresní soud však opětovně vynesl shodný rozsudek a následovalo okamžité žalobcovo odvolání.
„Nechci předjímat rozhodnutí odvolacího soudu, ani to, proč je nyní jednání veřejné. Možná chce soudce provést nějaké výslechy,“ reagoval státní zástupce Aleš Kopal.
Odhadovat verdikt nechtěl ani právník Radek Ondruš, který zastupuje stavební firmu Bögl a Krýsl. „Také bude záležet, jestli převáží právní názor nebo politický,“ konstatoval a hned vysvětlil: „Pokud krajský soud zproštění potvrdí, jistě to vyvolá ve veřejnosti velmi negativní ohlasy, což je politicky nepřijatelné. Ale podle mého názoru by samozřejmě měl převážit právní názor.“
Pokud krajský soud nařídí revizní znalecký posudek, není podle Ondruše v tuzemsku už nikdo, kdo by ho provedl, protože všechny znalecké ústavy v oboru stavebnictví už se k případu vyjadřovaly. „Tím pádem by se toho měl ujmout zahraniční znalecký ústav a vše by se dále pořádně protáhlo.“
Pokud by soud pokračoval dosavadním tempem, tak začne hrozit promlčecí doba, po které už nelze za tento případ nikoho trestat.
Vzhledem k navrhované výši trestu uplyne promlčecí lhůta po patnácti letech. „Ano, to se však netýká ani letošního, ani příštího roku. Navíc státní zástupce po podání obžaloby už nemá žádnou možnost, jak délku řízení ovlivnit,“ poznamenal státní zástupce Kopal.
Promlčení v roce 2022 nebo 2025?
Podle právníka Ondruše se promlčecí doba v tomto případě počítá od okamžiku, kdy byl spis přidělen soudu, tedy od roku 2010. „Jenže tehdy byla promlčecí doba dvanáct let a je otázkou, jestli by se obžalovaní proti retroaktivnímu zásahu k jejich tíži nebránili. Kdyby platila původní lhůta, tak vyprší nikoliv za pět, ale za dva roky,“ vysvětlil Ondruš.
Cestující z vlaku na líčení chodí už jen výjimečně. A pokud, tak nešetří kritikou. „Pokud nebude nikdo potrestán, tak definitivně ztratím víru ve spravedlnost,“ povzdychl si Richard Salamon.
Na dotaz MF DNES, proč se odvolací soud koná až deset měsíců od vynesení rozsudku, mluvčí krajského soudu Krystynová vysvětlila, že věc jim byla předložena 19. května. „Daná doba se tedy nejeví jako nepřiměřeně dlouhá,“ konstatovala.
Mluvčí novojičínského okresního soudu Pavla Nippertová už dříve sdělila, že nejprve byly problémy s doručením písemného vyhotovení rozsudku jednomu z obžalovaných a poté se vše zdrželo vinou koronavirových omezení.
15. července 2010 |
