Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zemědělská krajina je totálně odvodněná a nikdo to neřeší, tvrdí odborníci

  19:05aktualizováno  19:05
Kvůli extrémnímu suchu zní ze všech stran slova o nutnosti změnit krajinu a především hospodaření na zemědělské půdě. Ochránci přírody však tvrdí, že jsou to jen plané výkřiky, protože když se jedná o dotacích pro zemědělce, schvalují se dál na velké plochy a těžkou techniku.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Reuters

Zemědělci tak nejsou nuceni budovat na polích meze a zelené pruhy, které by zadržely vodu. Ministerstvo zpřísní alespoň vyhlášku na ochranu půdy proti erozi.

Přírodovědec Daniel Křenek z Českého Těšína zmínil jeden příklad ve Vendryni na Frýdecko-Místecku, který ukazuje, proč má rozdělení lánů smysl: „Sledovali jsme kvůli vlastnímu výzkumu křovinami porostlou louku navazující na pole. Pozorovali jsme na ní až devadesát druhů ptáků i zvěř. Ráno nad ní stoupala mlha, protože na rozdíl od okolí absorbovala vodu. Pak louku koupil jiný vlastník, a jelikož ji chtěl pronajmout zemědělskému družstvu, plochu vymýtil. Dnes je místo ní lán. Takových případů je spousta. Na jedné straně se dotuje obnova krajiny a na druhé se krajinné prvky zničí. Ekologicky šetrné dotační tituly nejsou pro zemědělce povinné a nemusejí je využívat.“

Půda a dotační podmínky

Podle Petra Stýbla z Českého svazu ochránců přírody nastal obrovský problém, který se neřeší. „Zemědělská krajina je totálně odvodněná, zničená pesticidy a vypadá to, že dotační podmínky, které se chystají na další roky, se nezmění. Zase se plánuje podpora velkých ploch osazených monokulturami, které vyžadují těžkou techniku. Když chtějí zemědělci využívat dotace, musejí se jim přizpůsobit,“ podotkl Stýblo.

„Česko patří v Evropě ke státům s nejrozlehlejšími půdními bloky. Nyní se pracuje na dotační politice, která bude platit od roku 2021. Uvažovalo se, že by u dotací platil strop. Vyplácely by se podle velikosti farmy. Tedy v případě velkého družstva by toto získalo dotační peníze jen na určitou část rozlohy obhospodařovaných polí. To znamená, že by družstva byla nucená lány dělit na menší výměru třeba mezemi, stromořadím a podobně. Změna neprošla,“ sdělil Václav Zámečník z České společnosti ornitologické, který se zabývá vlivem zemědělství na krajinu.

Kukuřice a řepka vs. vojtěška

Jediné kladné opatření, které se podle něj navrhlo už před pár lety, slouží na zpomalení eroze půdy. „V regionech, kde se pěstovaly širokořadé plodiny, jako je kukuřice, pšenice nebo řepka, je půda silně postižená erozí. Tam se musí sít rostliny, které ji lépe absorbují. Třeba vojtěška. Nejde jen o erozi, ale zem trpí i nedostatkem organické hmoty, která váže vodu. Jelikož družstva omezila živočišnou výrobu, zemědělci nemají hnůj. Mohou sice pěstovat plodiny na zaorání, aby vrátili do země organiku, ale to není ekonomicky výhodné jako řepka,“ doplnil Zámečník s tím, že nastavení dotační politiky v zemědělství bude pro krajinu dost zásadní.

„Spíš předpokládám, že se půjde cestou kompromisu, což je špatně. Lepší by bylo vysvětlovat a ukazovat zemědělcům, že je šetrnější hospodaření i v jejich zájmu. Obávám se však, že bez nastavení tvrdých podmínek bude naše země dál vysychat,“ řekl Zámečník.

Ministerská podpora

Ministerstvo zemědělství tvrdí, že se dlouhodobě snaží motivovat zemědělce k využívání vhodných agrotechnických postupů. „Jednou z podmínek k získání dotací je nutnost pokrýt půdu na strmějších pozemcích v zimě například meziplodinami nebo strništěm. Další podmínkou je zákaz pěstování erozně nebezpečných plodin na ohrožených půdách. Ministerstvo také začalo podporovat podniky, které mají rostlinnou i živočišnou výrobu, aby do země vrátily organickou hmotu,“ vypočítal mluvčí ministerstva zemědělství Václav Tampír.

Podle ministerstva životního prostředí je česká zemědělská dotační politika navázána na evropskou. „Zájmem zemědělství vždy bude zajištění potravin pro obyvatele. Představa, že by se zemědělská dotační politika orientovala výhradně na mimoprodukční zemědělství, není reálná, i když by to životnímu prostředí pomohlo,“ zmínila mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová. 

Proto se ministerstvo soustředí především na ochranu půdy proti erozi. „Pro ČR se už schválily podmínky, které zvýší povinnou rozlohu erozně ohrožených půd až na 25 procent, což představuje velkou plochu zemědělské půdy. Vyhláška by měla citelně napravit špatné hospodaření. Nyní se dokončuje, platit by měla od roku 2019,“ dodala Pospíšilová.



Nejčtenější

Syrové borůvky už nejíme, říká žena, které zničila játra liščí tasemnice

Primář Petr Kümpel ukazuje CT snímek jater napadených tasemnicí liščí.

Infekční oddělení Slezské nemocnice v Opavě má v péči čtyři pacienty nakažené vzácnou a životu nebezpečnou liščí...

Našli jste zmiji? Tak ji přineste, vybídl otec chlapce. Had dítě uštkl

Zmije obecná (Vipera berus)

Nerozvážné žertování dospělých s dětmi na dovolené v Jeseníkách skončilo hadím kousnutím. Dvanáctiletý chlapec a jeho...



Vítejte v nejhorším městě kraje, hlásá cedule v Jablunkově

Cedule vlevo od vstupu na koupaliště, které navštěvují i lidé ze Slovenska a...

Vítejte v Jablunkově, v nejhorším městě v kraji. Ceduli s tímto nápisem pověsil na venkovní stěnu místní restaurace...

Bohemians - Ostrava 0:1, rozhodli bratři Šašinkové. A Baník je čtvrtý

Milan Baroš (vpravo) z Ostravy pod tlakem Davida Bartka z Bohemians,.

Souboje, snaha, velmi slušná divácká kulisa. A dlouho žádné góly. Až z jedné z posledních akcí zápasu udeřil hostující...

Deset let od Studénky: Bolest pozůstalých sílí s marným hledáním viníka

Na místě se záhy objevili záchranáři, hasiči, policisté. Pomáhali i lidé z

Dnes je to přesně deset let od neštěstí ve Studénce, při kterém zemřelo osm lidí. Mezinárodní rychlík jedoucí na trase...

Další z rubriky

Tak těm lidem dejte byty, říká autor žaloby na bezdoplatkové zóny

Majitel Hotelu Grand Zdeněk Plaček.

Majitel bohumínského Hotelu Grand Zdeněk Plaček podal žalobu na město kvůli zavádění bezdoplatkových zón. V jeho domě...

Dívku s handicapem začlenili do třídy v době, kdy se ostatní ještě báli

Energická žena Marta Gelnarová patřila k průkopnicím integrace na základních...

Začleňování dětí se zdravotním či mentálním handicapem do základních škol bylo na počátku 90. let v plenkách. Velkou...

Ať chcípne, psali lidé pod fotku kurdského novorozence. Policie je obvinila

Ilustrační snímek

Již několik měsíců řeší policie na Třinecku nenávistné komentáře, které se na sociální síti šířily na adresu dítěte s...

Najdete na iDNES.cz