‚Jaká práce, taky výsledek‘ nebo ‚Slovo smůla používáme jen na omluvu neschopnosti‘. To jsou jen dvě pořekadla, která s oblibou používal autokrosový závodník Alois Havel, který jezdil ve strojích s motorem Tatra.
A v roce 1981 na okruhu v Nové Pace pak splnil sen všech tuzemských autokrosových nadšenců - český závodník poprvé zvítězil v závodu série o mistra Evropy.
Celkového evropského titulu za jednotlivce se však Alois Havel nikdy nedočkal, třikrát skončil na druhém místě. Vždy byl o něco rychlejší největší soupeř, Němec Willi Rösel. Jeden rok však zřejmě rozhodla jen problematická diskvalifikace za údajné zkrácení trati na závodu v Rakousku, vinou čehož Havel přišel o dvacet bodů. Na konci sezony zaostal za vítězem o bodů šestnáct.
Třikrát však vyhrál evropský titul v reprezentačních družstvech, v letech 1981 a 1983 získal Zlatý volant pro nejlepšího československého závodníka v autokrosu a rallykrosu. Loni obdržel cenu Zdeňka Vojtěcha za celoživotní přínos motoristickému sportu.
Poslední rozloučení se koná ve středu v Kopřivnici
„Odešel moc brzy, vždyť příští rok by mu bylo teprve sedmdesát. Moc smutná zpráva,“ reagoval Karel Rosenkranz, někdejší ředitel tatrováckého muzea, znalec historie kopřivnické automobilky a lidí s ní spjatých.
„Lojza, to byl odmala autokros. Vzpomínám, jak jsem ho přetáhl z frenštátského autoklubu do Kopřivnice. Pak mohl ve fabrice pracovat na závodních buginách. Byla to velká autokrosová osobnost,“ pokračoval Rosenkranz o muži, který pocházel z nedaleké obce Tichá, ale v poslední době žil v Kopřivnici.
Poslední rozloučení s Aloisem Havlem se koná ve středu 29. října ve 14:00 hodin ve smuteční síni hřbitova v Kopřivnici.
O sportovní kariéře Aloise Havla vznikl v roce 2013 dokument České televize s názvem Valašská palica Lojza Havel (dokument zde).
