Žena porodila v autobusu do riflí, dítě pohodila do trávy. U soudu mlčí

  • 296
Krajský soud v Ostravě se začal zabývat otřesným případem z letošního března. Třiatřicetiletá Kateřina Vaštíková tehdy podle obžaloby pohodila v Třinci v mrazu do trávy novorozence. Za vraždu jí hrozí patnáct let až mimořádný trest. Navíc její bývalý přítel žádá deset milionů korun.

Žena z Ostravy už prodělala dva porody, oba synové skončili v ústavu a následně v pěstounské péči. Když se loni vrátil z vězení její bývalý přítel Robert Čonka, údajně s ním chtěla zase navázat kontakt. Prý ji odmítl, přesto, jak prokázal pozdější rozbor DNA, spolu měli sexuální styk.

Někdy v listopadu si Vaštíková všimla příznaků těhotenství. „Nevěděla jsem, co dělat. Pak jsem to hodila za hlavu, myslela jsem, že se nic neděje,“ vypověděla v březnu při policejním výslechu. Na soudu ke svému činu už odmítla cokoliv sdělit.

Jenže později bylo těhotenství jednoznačné. K lékaři nešla, nikomu o tom neřekla. Když v pondělí 3. března brzy ráno jela autobusem z Ostravy do továrny v průmyslové zóně v Třinci, najednou ucítila bolesti, poté už křeče. Bylo jasné, že začala rodit. Byla tma, seděla dvě sedadla za řidičem, v autobusu jelo pár lidí.

Dítě nemělo šanci na přežití

„Začala jsem se kroutit a snažila pořádně zatlačit. Najednou bylo dítě venku, měla jsem volné rifle, tak bylo tam. Trvalo to asi deset minut. Dítě neplakalo, nikdo si ničeho nevšiml,“ popisovala.

Justiční stráž přivádí Kateřinu Vaštíkovou, obžalovanou z vraždy novorozence. (29. října 2014)

Venku pak nahé miminko pohodila na trávník. Teplota se pohybovala okolo bodu mrazu. Jen utrhla pupeční šňůru a odešla na směnu, dělala na montáži airbagů. „Bylo mi špatně, toho si lidé všimli, ale nikdo se na nic neptal,“ sdělila Vaštíková. Placenta z ní později vyšla na WC.

Mrtvého chlapce, který měřil 45 centimetrů a vážil 2,4 kilogramu, si pak všiml náhodný kolemjdoucí. A o čtyři dny později si policisté přišli pro pachatelku.

Za vraždu ženě hrozí 15 až 20 let vězení, případně mimořádný trest.

Před zahájením soudu se Robert Čonka, otec dítěte, zlobil, že se mu žena nesvěřila. „Určitě bych ho vychoval,“ opakoval. Na soudu pak žádal odškodnění. „Přišel jsem o své první dítě, tak chci odškodnit.“ Když ho soudkyně vyzvala, aby řekl přesnou částku, kterou žádá, nejprve nevěděl. Nakonec však pronesl: „Chci deset milionů.“

Babybox v Třinci tehdy nebyl, existoval ale už v sousední Karviné a Českém Těšíně.