"Doma? No, nejdřív se smáli a nevěřili mi, že to myslím vážně. Ale pak mě podporovali," vzpomíná Ludmila Buraňová na reakci svých blízkých, když jim před časem oznámila, že se chce stát kominicí.
Šestatřicetiletá žena dřív prodávala v potravinách, později se ocitla na úřadu práce. "Chtěla jsem změnit profesi. Být prodavačkou nebyl žádný med, odnesla jsem to i zdravotně," vzpomíná.
Pak se dozvěděla o možnosti udělat si rekvalifikační kurz na kominíka, v jejím případě tedy kominici.
Tříměsíční školení, jemuž předchází třítýdenní motivační trénink, se koná pod taktovkou sdružení Vzájemné soužití, které spolupracuje se Střední školou technických oborů v Havířově-Šumbarku a využívá dotace z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu.
Jako ženská nemusíte běhat po střechách, vysvětlil jí učitel
"Ptala jsem se, jestli je ten kurz i pro holky, a pan Adamus (hlavní vyučující – pozn. red.) mi řekl, že jako ženská nemusím zrovna běhat po střechách, ale mám šanci najít uplatnění i v kanceláři nebo třeba ve skladu," vzpomíná Ludmila Buraňová na chvíle, kdy se rozhodovala, zda do kurzu jít, či ne.
Rozhodla se, že to zkusí. A nelituje. Složila poslední ze tří závěrečných zkoušek a získala tak profesní kvalifikaci. Jak vidí svou další dráhu?
"Vidím to spíš na práci v kanceláři, ale předběžně jsem domluvená s jedním z kolegů, který má živnost, že bych pracovala u něj, než najdu trvalé místo."
Část účastníků kominického kurzu už našla uplatnění
Lucie Foldynová, která ve sdružení Vzájemné soužití projekt rekvalifikačních kurzů na kominíky koordinuje, říká, že dosavadními třemi cykly školení prošlo pětadvacet mužů a jedna žena, tedy právě Ludmila Buraňová.
Čtvrtý, už poslední cyklus kurzu začal ve středu v Ostravě-Mariánských Horách třítýdenní motivační částí. V plánu je, že by mezi účastníky mělo být až třináct lidí.
Z těch, kteří kurzem zatím úspěšně prošli, čtyři našli práci na plný úvazek, jeden dělá na dohodu a dva lidé mají živnostenské oprávnění.
