Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čeští a polští vědci zkoumají vliv hořících hald na znečištění ovzduší

  16:53aktualizováno  16:53
Čeští a polští vědci se společně zaměřili na hořící haldy v česko-polském příhraničí. Výsledky bádání mají přispět k lepší ochraně ovzduší na obou stranách hranice. Termicky aktivní odvaly jsou totiž významným zdrojem emisí a toto riziko ještě roste při jejich odtěžování či sanaci.

Slezská Ostrava s haldou Ema | foto: Josef Kopecký, iDNES.cz

„Na termicky aktivních haldách dochází k významným emisím prachových částic a plynů. Na prachové částice se navíc vážou polycyklické aromatické uhlovodíky, v řadě případů karcinogenní. Tyto emise mohou být rizikem pro kvalitu ovzduší a tedy zdraví lidí v příhraničí, a to nejen v těsné blízkosti těchto odvalů,“ vysvětlil důvody společného výzkumu českých a polských vědců projektový manažer z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Václav Dombek.

Vědce zajímají hlavně prachové částice a plyny, které z odvalů vycházejí nebo které z nich mohou vycházet v případě odtěžování horniny či sanačních prací. Právě zahájili terénní odběry, měření a laboratorní analýzy.

Termicky aktivní odvaly

  • Odvaly či haldy tvoří nevyužitelné hlušiny z hlubinné těžby, patří mezi největší ekologické zátěže.
  • Každý odval je unikátním souborem přírodnin, prohořívají i desítky let, produkují prach a další látky.
  • Nejrozsáhlejším hořícím odvalem na Ostravsku je odval Heřmanice, objem uloženého materiálu se odhaduje na 21 milionů kubíků.
  • Objem odvalu Hedvika činí zhruba 5 milionů kubíků, objem Emy čítá asi 2,6 milionu kubíků.
  • Hořící haldy v Ostravě jsou popisovány už v první půlce 20. století, kdy chodila o chladných nocích využívat jejich tepla chudina, podle dobového tisku se ale řada lidí v důsledku otravy nedočkala rána.

Spolu s ostravskou technickou univerzitou se na výzkumu podílí Hlavní báňský institut v Katovicích. Na české straně se výzkum týká hald Ema, Heřmanice a Hedvika v ostravsko-karvinské aglomeraci, v Polsku jde o lokality Charlotta, Rydułtowy-Anna, Radlin-Marcel a Wrzosy v oblasti wodzisławského okresu Slezského vojvodství.

„Jde o zhruba stejně velká území i prakticky shodné počty dotčené populace. U nás pracují čeští vědci, na polské straně ti polští,“ upřesnila mluvčí projektu Eva Kijonková.

Oba týmy používají stejnou metodiku, což je podle Václava Dombka významným posunem.

„Dosud si každý na své straně hranice zkoumal tak trochu podle svého a nebyli jsme pak jednotní ve výstupech a interpretaci výsledků. To značně komplikovalo propojení dalších aktivit v ochraně ovzduší. Musíme problém popisovat shodnými metodami, abychom mohli navrhovat společná řešení,“ komentoval Dombek.

Češi a Poláci se kvůli sledování starých hald poprvé spojili už před více než čtyřmi lety. Tehdy v terénu i v laboratořích prověřili více než 150 směsných vzorků povrchové vrstvy materiálu na deseti odvalech v České republice a dalších deseti v Polsku.

„Tehdy definovali, že ohrožení pro obyvatele pohraničí není dáno jen historickou rolí hald, ale jisté riziko může nastat vlivem současné lidské činnosti – odtěžováním či sanačními pracemi. Situace je složitá právě u takzvaných hořících odvalů, na které se odborníci soustředí nyní,“ vysvětlila Eva Kijonková.

Současný společný výzkum potrvá do konce srpna 2019. Jeho výstupy pak poslouží institucím, občanským sdružením, firmám, samosprávám i státní správě v obou zemích.

„Nezanedbatelnou přidanou hodnotou projektu je využití výsledků pro majitele a správce hořících odvalů. Při jakékoliv manipulaci s haldami budou moci snížit emisní rizika,“ doplnila Kijonková.

Už přípravy projektu se s majiteli hald konzultovaly. Ti závěry dosažené výzkumem mohou využít při kontrolách hoření, hašení a další správě odvalů i při zásazích do jejich tělesa při odtěžování.



Nejčtenější

Kdyby nastal blackout, na mytí i praní by lidem jako kdysi stačil popel

Na Kamenitém v Beskydech spolek Koliba s Václavem Michaličkou z Muzea...

Kdyby na dlouho vypadly dodávky elektřiny, poradili by si s tím lidé, kteří minulý týden vyrazili na horu Kamenitý v...

Muži vyrývají příběhy lidí do desek. Dřevěná fotoalba jsou hitem

Dominik Čermák (vlevo) a Jan Ševčík jsou úspěšnými výrobci a prodejci dřevěných...

Na začátku byznysu dvou mladých mužů byla spořivost jednoho z nich. Jan Ševčík šel do obchodu a chtěl si pořídit...



Slavný stadion Bazaly v současné podobě končí. Bude se bourat tribuna

Vizualizace stadionu Bazaly po plánované přestavbě.

Do šesti týdnů by měla zmizet hlavní tribuna někdejšího stadionu ostravského Baníku na Bazalech. Město, kterému areál...

Aktivita šmejdů zase roste. Vydávají se za poradce a chtějí plnou moc

Tato žena si koupila na jedné předváděcí akci v Ostravě vysavač. Když ho...

Čím dál více problémů zaznamenávají města i spotřebitelské organizace s podomními prodejci. Ti se soustředí na starší...

Baník v přípravě prvně narazil. Ostuda, byli jsme vyplašení, láteřil kouč

Ostravský trenér Bohumil Pánik pozoruje zápas Baníku s Karvinou.

První prohru v pátém zápase přípravy na novou prvoligovou sezonu utrpěli fotbalisté ostravského Baníku. V Prostějově...

Další z rubriky

V kraji přibývá klíšťové encefalitidy. Očkujte se, radí lékaři

Klíšťata číhají na hostitele na stále více místech.

Jeden mrtvý, devatenáct nových případů zánětu mozku, z toho osm jen v minulém týdnu. Taková je zatím letošní bilance...

Traktor s valníkem se na svahu převrátil, osmnáctiletý hoch zemřel

V Moravských Bránicích se převrátil traktor táhnoucí vlečku s dřevem. Jeho...

Tragická nehoda se stala dopoledne v katastru obce Býkov-Láryšov na Krnovsku. Převrátil se tam traktor s připojeným...

Klokaní samec Hopík podruhé utekl. Žene ho touha po samici, říká majitelka

Uprchlý klokánek chvíli poté, co ho hasiči chytili. (15. června 2018)

Druhý útěk v krátkém čase má za sebou samec klokana rudokrkého, který v sobotu zmizel majitelce z Vratimova u Ostravy....

Najdete na iDNES.cz