Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čeští a polští vědci zkoumají vliv hořících hald na znečištění ovzduší

  16:53aktualizováno  16:53
Čeští a polští vědci se společně zaměřili na hořící haldy v česko-polském příhraničí. Výsledky bádání mají přispět k lepší ochraně ovzduší na obou stranách hranice. Termicky aktivní odvaly jsou totiž významným zdrojem emisí a toto riziko ještě roste při jejich odtěžování či sanaci.

Slezská Ostrava s haldou Ema | foto: Josef Kopecký, iDNES.cz

„Na termicky aktivních haldách dochází k významným emisím prachových částic a plynů. Na prachové částice se navíc vážou polycyklické aromatické uhlovodíky, v řadě případů karcinogenní. Tyto emise mohou být rizikem pro kvalitu ovzduší a tedy zdraví lidí v příhraničí, a to nejen v těsné blízkosti těchto odvalů,“ vysvětlil důvody společného výzkumu českých a polských vědců projektový manažer z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Václav Dombek.

Vědce zajímají hlavně prachové částice a plyny, které z odvalů vycházejí nebo které z nich mohou vycházet v případě odtěžování horniny či sanačních prací. Právě zahájili terénní odběry, měření a laboratorní analýzy.

Termicky aktivní odvaly

  • Odvaly či haldy tvoří nevyužitelné hlušiny z hlubinné těžby, patří mezi největší ekologické zátěže.
  • Každý odval je unikátním souborem přírodnin, prohořívají i desítky let, produkují prach a další látky.
  • Nejrozsáhlejším hořícím odvalem na Ostravsku je odval Heřmanice, objem uloženého materiálu se odhaduje na 21 milionů kubíků.
  • Objem odvalu Hedvika činí zhruba 5 milionů kubíků, objem Emy čítá asi 2,6 milionu kubíků.
  • Hořící haldy v Ostravě jsou popisovány už v první půlce 20. století, kdy chodila o chladných nocích využívat jejich tepla chudina, podle dobového tisku se ale řada lidí v důsledku otravy nedočkala rána.

Spolu s ostravskou technickou univerzitou se na výzkumu podílí Hlavní báňský institut v Katovicích. Na české straně se výzkum týká hald Ema, Heřmanice a Hedvika v ostravsko-karvinské aglomeraci, v Polsku jde o lokality Charlotta, Rydułtowy-Anna, Radlin-Marcel a Wrzosy v oblasti wodzisławského okresu Slezského vojvodství.

„Jde o zhruba stejně velká území i prakticky shodné počty dotčené populace. U nás pracují čeští vědci, na polské straně ti polští,“ upřesnila mluvčí projektu Eva Kijonková.

Oba týmy používají stejnou metodiku, což je podle Václava Dombka významným posunem.

„Dosud si každý na své straně hranice zkoumal tak trochu podle svého a nebyli jsme pak jednotní ve výstupech a interpretaci výsledků. To značně komplikovalo propojení dalších aktivit v ochraně ovzduší. Musíme problém popisovat shodnými metodami, abychom mohli navrhovat společná řešení,“ komentoval Dombek.

Češi a Poláci se kvůli sledování starých hald poprvé spojili už před více než čtyřmi lety. Tehdy v terénu i v laboratořích prověřili více než 150 směsných vzorků povrchové vrstvy materiálu na deseti odvalech v České republice a dalších deseti v Polsku.

„Tehdy definovali, že ohrožení pro obyvatele pohraničí není dáno jen historickou rolí hald, ale jisté riziko může nastat vlivem současné lidské činnosti – odtěžováním či sanačními pracemi. Situace je složitá právě u takzvaných hořících odvalů, na které se odborníci soustředí nyní,“ vysvětlila Eva Kijonková.

Současný společný výzkum potrvá do konce srpna 2019. Jeho výstupy pak poslouží institucím, občanským sdružením, firmám, samosprávám i státní správě v obou zemích.

„Nezanedbatelnou přidanou hodnotou projektu je využití výsledků pro majitele a správce hořících odvalů. Při jakékoliv manipulaci s haldami budou moci snížit emisní rizika,“ doplnila Kijonková.

Už přípravy projektu se s majiteli hald konzultovaly. Ti závěry dosažené výzkumem mohou využít při kontrolách hoření, hašení a další správě odvalů i při zásazích do jejich tělesa při odtěžování.




Nejčtenější

VIDEO: Hokejista mířící do šatny po prohraném zápase udeřil diváka

Hokejista Poruby během vyhroceného závěru zápasu v Šumperku během cesty do...

Vyhrocený závěr mělo ve středu na zimním stadionu v Šumperku utkání mezi tamními hokejisty a soupeřem z Poruby. Hosté...

Drahoš začal objíždět republiku, na hokeji v Třinci ho vypískali

Prezidentský kandidát Jiří Drahoš sleduje v Třinci zápas hokejové Ligy mistrů...

Jiří Drahoš začal objíždět republiku před druhým kolem prezidentské volby. Nejprve zavítal na sever Moravy, kde...



Kdosi sestřelil dron, se kterým majitel létal nad loukou

Dron sestřelený ve Štramberku ze vzduchu.

Kopřivničtí policisté pátrají po neznámém pachateli, který v neděli odpoledne sestřelil ze vzduchu dron...

Domorodci jedli padlé za syrova, líčí historik osudy výpravy lodi Albatros

Radek Polách ukazuje jeden z exponátů z výpravy lodi Albatros – ceremoniální...

Po stopách badatelské výpravy z dob Rakouska-Uherska se vydal historik Radek Polách z Muzea Novojičínska až mezi...

Záchranáři dvě hodiny bojovali o život zaklíněného řidiče, marně

Ilustrační snímek

Devětačtyřicetiletý muž nepřežil havárii v Rychvaldu na Karvinsku. S automobilem narazil do betonového mostku a...

Další z rubriky

Dohody padly. Dostavba Prodloužené Rudné se opět komplikuje

Prodloužená Rudná se začíná řadit mezi „nekonečné“ silniční stavby.

Pokud na konci roku existovala naděje, že by se po mnoha letech Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) mohlo dohodnout s...

Doputuje Jantarová stezka na Slezskoostravský hrad?

Kurátor David Majer na výstavě Ostravského muzea věnované starověké Číně.

Nevídané plastiky a mimořádně zvláštní artefakty staré až pět tisíc let jsou součástí výstavy Za Velkou zdí, která je k...

Slezská Harta je na maximu. Test ukáže, jestli přehrada ztlumí povodeň

Slezská Harta je zatím poslední a dosud největší přehradou na území...

Tak plná ještě nikdy nebyla. Vodohospodáři v těchto dnech podrobují přehradu Slezská Harta na Bruntálsku zatěžkávací...

Najdete na iDNES.cz