Ostrá hůrka leží na někdejší rakousko-pruské hranici. Na konci 19. století se stala místem tzv. táborů lidu, poprvé se zde srotily tisíce Slezanů v roce 1869. Lidé nejprve žádali zrovnoprávnění češtiny s němčinou, poté v roce 1918 vytvoření samostatného Československa. V 90. letech minulého století se na Ostré hůrce oslavovalo znovuobnovení Matice slezské.
V roce 1938 památník rozbořili nacisté, v současné podobě byl obnoven až o třicet let později. Nyní je opět rozebírán, pomaleji, než to činily okupační síly, nicméně také důkladně. Na vině jsou zatím neodhalení zloději kovů.
Orlice visela sedm metrů vysoko
Nejprve ukradli jednu ze čtyř bronzových desek, poté reliéf s vyobrazením slezského barda, básníka Petra Bezruče. Nakonec minulý týden skončila pravděpodobně ve sběrných surovinách bronzová slezská orlice, která památník zdobila ve výšce sedm metrů.
"Bronzová plastika ve tvaru orlice měla hodnotu zhruba 150 tisíc korun," uvedl opavský policejní mluvčí René Černohorský. Bezručův reliéf byl ohodnocen na přibližně 50 tisíc korun.
Bronz nahradí replika z pryskyřice
Starosta Háje ve Slezsku Karel Palovský se snažil zloděje odradit, proto nechal zbylé tři kovové desky z památníku schovat. "Orlici jsme tam nechali, mysleli jsme si, že když je tak vysoko, nikdo ji nevezme. Byl to poslední symbol, který lidi na Ostrou hůrku lákal," řekl ČTK starosta.
Původní atributy nahradí repliky zřejmě z pryskyřice, i ty však radnici přijdou na desítky tisíc korun.
