„Rodila mladá samička, která byla poprvé březí. V přírodě se často stává, že nezkušené samičky odchovají teprve druhého nebo až třetího potomka,“ říká mluvčí zoo Šárka Nováková.
Podotkla, že nejmladším přírůstkem ve skupině tak zůstane dvouměsíční sameček - bratr prvorodičky. „Narodil se 15. června třináctileté samici, která je zkušenou matkou. Proto očekáváme, že i toto mládě odchová. Kromě nich tvoří skupinu patnáctiletý chovný samec, druhá chovná samice a šest mláďat, která se u nás narodila v letech 2012 až 2016,“ líčí mluvčí zahrady Nováková.
Návštěvníci mohou celou skupinu mandrilů včetně matek s oběma mláďaty pozorovat v pavilonu primátů. V letním období ale mandrilové nejčastěji pobývají ve venkovním kruhovém výběhu. Tam také denně v 11 hodin probíhá komentované setkání. Po narození mrtvého mláděte však zoo komentované krmení na několik dní z veterinárních důvodů přerušila. Mrtvé mládě totiž zatím zůstává s matkou.
Mrtvé mládě zůstává u matky několik dní
„Do odchovu mláďat (nejen primátů) zasahují chovatelé jen minimálně, ve většině případů nechávají vše na rodičích. U primátů se snaží minimálně zasahovat i do života sociální skupiny, kde panuje přísná hierarchie. Přirozeně fungující skupiny a přirozené odchovy mláďat jsou pro mezinárodní záchovné programy ohrožených druhů stěžejní. Pokud jde o mládě, které se narodilo mrtvé, zůstává se svou matkou tak dlouho, než je sama odloží. Obvykle to trvá několik dní. Teprve poté je chovatelé z výběhu odstraní,“ vysvětluje Nováková.
Mandrilové se pohybují po zemi i v korunách stromů - ty používají také k přenocování. Samci patří mezi nejpestřejší primáty a váží okolo 30, někdy až 50 kilogramů. Samice jsou menší, váží do 15 kilogramů. Samčí špičáky dosahují značné délky, jsou srovnatelné se špičáky velkých kočkovitých šelem.
Mandrilové rýholící žijí ve velkých rodinných skupinách. Jejich přirozenými predátory jsou levharti, šimpanzi a krajty. Zbytkové populace mandrilů se vyskytují v lesích afrického Kamerunu, Konga (Brazzaville), Rovníkové Guinei a Gabonu. Jsou ohroženi úbytkem jejich přirozeného prostředí a lovem pro maso.
V Červeném seznamu jsou zařazeni v kategorii zranitelný. Počty zvířat v přírodě nejsou známé, je ale nezpochybnitelné, že populace klesá. „Chov mandrilů v lidské péči tak bude mít stále větší význam a nakonec se může stát poslední možností, jak tento druh primáta uchovat pro další generace,“ upozornila Nováková.
