Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zvířecí nemocnici v Bartošovicích přibývá papírování i pacientů

  8:55aktualizováno  8:55
Žádná idyla. Práce ve stanici na záchranu živočichů v Bartošovicích na Novojičínsku přináší řadu problémů. Zařízení, kterému se často přezdívá zvířecí nemocnice, se navíc blíží hranici své kapacity. Patří mezi nejprestižnější v zemi, ve známost vešlo hlavně díky mimořádnému programu na návrat orla skalního do tuzemské přírody.

Stále více zvířat končí rok co rok v bartošovické záchranné stanici. Vede ji Petr Orel. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Pokud by však někdo čekal pohodovou práci se zvířaty, mýlil by se. Často to je dřina a boj s lidskými stereotypy. Práce navíc stále přibývá.

„Lidé se o přírodu stále více zajímají, a v mnohých ohledech tak bude naší činnosti stále více zapotřebí,“ tuší zároveň vedoucí bartošovické stanice Petr Orel.

Při pohledu na plnou stanici to vypadá, jako kdyby zvěře v přírodě přibývalo, což pak vede k častějším příjmům pacientů.
Rok od roku nám sice narůstá počet příjmů, ale rozhodně bych se neodvažoval tvrdit, že to je větším počtem zvěře v přírodě. Podle mého názoru to je zvýšenou publicitou, že lidé více vědí o záchranných stanicích, nejen o Bartošovicích. A zejména spousta druhů zvěře se stále více vyskytuje okolo lidských aglomerací, řada ptáků a savců se lidem přibližuje. Třeba zajíci ve městech nikdy až na výjimky nebývali, ale nyní jezdíme pro jejich mláďata například k pískovištím.

Co zvěř na městech tak láká? Vždyť tam na ni číhá řada nebezpečí...
Jejich chování ovlivňuje fakt, že zemědělská krajina pro řadu druhů přestává stačit. Vysazují se monokultury, například kukuřice a řepka, proto se často nemají čím živit. Naopak okrajové části měst se svými travními porosty jsou pak mnohem atraktivnější. Stahují se prostě tam, kde mají pestřejší potravní nabídku.

Kolik zvěře stanice zvládne přijmout?
Loni jsme přijali 1 560 zvířat, každoročně se její počet zvedá o stovku, případně ještě trochu více. A naší roční kapacitu, kterou jsme schopni zvládnout, odhaduji tak na osmnáct set, možná dva tisíce. Záleží na druhovém rozdělení a náročnosti péče. Na začátku osmdesátých let jsme přijímali tak padesát zvířat ročně, v roce 2000 už to bylo asi osm stovek a číslo dále roste. Někdy se ale už musíme dotknout stropu a musí se to zastavit.

Stále více zvířat končí rok co rok v bartošovické záchranné stanici. Vede ji...

Jak se stanice financuje? Stále více pacientů nejspíše vyžaduje vyšší náklady.
Samozřejmě. Navíc letošek je komplikovaný tím, že ze státních prostředků jsme dostali polovinu toho, co loni. Státní příspěvek tvoří nějakých deset procent, není sice rozhodující, ale je to na hospodaření znát. Naštěstí velmi dobře fungují obce, města a další, to musím zaklepat. Obrovským způsobem však narůstá byrokracie. Nesmírně si vážíme příspěvků měst, ale kvůli tisícikoruně často musíme zvládnout obrovskou administrativu. Všude jsou jiné grantové podmínky, málem aby se u nás této činnosti plně věnoval jeden člověk.

Přispívají na provoz také dárci?
Jistě. Darů od firem a lidí přibývá, což je dobře. Možné jsou příspěvky, adopce zvířat a další možnosti. S dárci komunikujeme, jednou ročně je pozveme do stanice. Občas se dokonce objeví i prostředky získané závětí, lidé se na tuto možnost ptají několikrát do roka. Například loni nám jedno dědictví pomohlo dofinancovat návštěvnické středisko. Ale na druhé straně máme i dědické řízení, které skončilo u soudu.

Proti zdědění financí stanicí se postavili příbuzní zesnulého?
Asi tak. Je to nepříjemné, ale co se dá dělat.

Co vás ještě letos ve stanici čeká?
Máme ještě rozpracovaný jeden projekt za zhruba půl milionu korun na dovybavení návštěvnického střediska, což budou další interaktivní prvky, například hlasy ptáků. Součástí bude i expozice archeologických nálezů v Poodří. V hodnocení projektů jsme dopadli nejlépe, ale nyní musíme vše stihnout do konce roku.

A co příští rok? Budete pokračovat v rozšiřování stanice?
Pro rok 2016 máme několik projektů, které však jsou stále posuzovány, takže bych o nich zatím nerad hovořil. Rádi bychom ale například uspěli s plánem na sledování vypuštěných ptáků, to bychom pak měli hodně co dělat. Je to však nutnost, musíme mít zpětnou vazbu, jak se daří zvěři, které stanice pomohla. Chceme se soustředit i na ekologickou výchovu, hodláme do dětí dostat co nejvíce, aby začaly brát přírodu vážně, aby byly schopné rozlišit alespoň základní druhy zvěře.

Autor:

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Kompletní seznamy kandidátů do zastupitelstev jednotlivých obcí dle okresů pro Moravskoslezský kraj:

Volby do Senátu

Moravskoslezský kraj volí své zástupce do Senátu PČR ve volebních obvodech 68 - Opava, 71 - Ostrava-město a 74 - Karviná. Pokud žádný z kandidátů nezíská v daném obvodu nadpoloviční většinu, proběhne druhé kolo senátních voleb 12. a 13. října.



Nejčtenější

Dny NATO uvítaly 225 tisíc lidí. Legenda z Vietnamu zaplavila nebe vlčími máky

Letoun Bronco shazuje 200 tisíc kvítků vlčích máků.

Na mošnovském letišti končí Dny NATO v Ostravě, největší armádně-bezpečnostní show v Evropě. K vidění byla dvacítka...

Závěr první části Dnů NATO obstarali výsadkáři a severské stíhačky

Akrobatická skupina Křídla bouře z Chorvatska

Na mošnovském letišti proběhla první část Dnů NATO v Ostravě. Největší armádně-bezpečnostní show v Evropě divákům...



Ostravou kolují až tisíce dávek zrádné drogy. S alkoholem zabíjí

Moravskoslezská policie zveřejnila zajištěný obal syntetického canabinoidu,...

Už zřejmě devatenáct lidí se od pondělí přiotrávilo po požití syntetického canabinoidu. U deseti z nich bylo potvrzeno,...

Hokejistu Jihlavy zbila na severu Moravy přesila, měl otřes mozku

Michal Hlinka po napadení skupinou výtržníků.

Jihlavský útočník Michal Hlinka se bude nějakou dobu léčit z návštěvy severní Moravy, odkud pochází. Hokejistu a jeho...

Starosta emigrant. Vedl příhraniční Hrčavu, teď kandiduje na Slovensku

Starosta Hrčavy na Frýdecko-Místecku má nakročeno za hranice. Kandiduje ve...

K ojedinělému kroku se odhodlal starosta Hrčavy Petr Staňo. Muž, který stál osm let v čele malé vesnice v...

Další z rubriky

Krnovské opravny a strojírny dodají Brnu tramvaje za miliardu

Krnovské opravny a strojírny získaly zakázku na 41 tramvají pro Brno.

Jednu z největších zakázek ve své historii, dodávku tramvají pro brněnský dopravní podnik za více než miliardu korun,...

Ostrava chce další dominantu, nejméně dvanáctiposchoďový dům u Karoliny

Pozemek pro věžák leží mezi obchodním centrem Nová Karolina a tzv....

Radní krajského města si přejí, aby současné dominanty, jako je například vyhlídková věž Nové radnice v Moravské...

Soud opět řeší korupční kauzu. Lobbista Dědic obviňuje žalobce ze lží

Martin Dědic u Krajského soudu v Ostravě (13. února 2017).

Krajský soud v Ostravě v tomto týdnu opět řeší korupční kauzu Dědic nazvanou podle hlavního aktéra, podnikatele a...

Mýty a fakta o nočním pomočování dětí
Mýty a fakta o nočním pomočování dětí

Podle odhadů trpí nočním pomočováním neboli enurézou asi pětina dětí ve věku 5 let, obtíže se však nevyhýbají ani starším jedincům. Rodiče často spoléhají na to, že „z toho dítě vyroste“, v horším případě děti trestají. Noční pomočování přitom může velmi negativně ovlivnit sebeúctu a duševní pohodu dítěte.

Najdete na iDNES.cz