Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé vynášeli kameny do Těšínských Beskyd. Na počest generála

  7:24aktualizováno  7:24
Marš na počest generála Josefa Šnejdárka o víkendu uspořádala Česká obec legionářská. Lidé také na vrch Polední v Těšínských Beskydech vynášeli kameny na mohylu symbolizující českou státnost.

Lidé vynášeli kameny na mohylu české státnosti na vrchu Polední v Těšínských Beskydech. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Jednačtyřicetiletý Radim Fojkes z Bystřice nad Olší na Frýdecko-Místecku vyrazil o víkendu s manželkou a dětmi ve věku osm a pět let do beskydských kopců. V batohu nesl zátěž - tři větší kameny. "Jeden za sebe, dva za děti. Vybrali jsme ty, které se jim líbily," říká muž.

Více o sedmidenní válce: Před 94 lety se bojovalo o Těšínsko

A nebyl sám, kdo šlapal na vrchol kopce Polední u Bystřice s kamením. Československá obec legionářská (ČSOL) totiž zorganizovala Legionářský marš po hraničních hřebenech českého Těšínska a vyzvala účastníky, aby přinesli nejméně kilogramový kámen na mohylu k pomníku generála Josefa Šnejdárka.

"Nejsem příznivec válek, naopak. Ale rozhodli jsme se s rodinou vyrazit do přírody a spojit vycházku s pietním aktem, který dává smysl," říká Radim Fojkes.

Na společný pochod po místech, kterými probíhá linie rozdělující historické knížectví České koruny mezi dva státy, přišlo 172 lidí. "Nejmladšímu účastníkovi bylo pět, nejstaršímu 86 let - byl to nadšenec a vlastenec, když v tom vedru vážil cestu do kopce," říká hlavní organizátor, předseda krajské jednoty ČSOL Pavel Skácel.

Památník generála Josefa Šnejdárka na vrchu Polední v Těšínských Beskydech.

Památník generála Josefa Šnejdárka na vrchu Polední v Těšínských Beskydech.

Čestná stráž u památníku generála Josefa Šnejdárka na vrchu Polední v

Čestná stráž u památníku generála Josefa Šnejdárka.

Lidé měli možnost vybrat si tři trasy v délce 10, 25 či 50 kilometrů. Na tu nejdelší jich vyrazilo jen dvanáct, většina zvolila desetikilometrovou. Všichni se ale zastavili u pomníku, kam účastník druhé světové války plukovník Adolf Kaleta přivezl prsť od Šnejdárkova rodného domu v Napajedlích a uložil ji tam při pietním aktu.

Do Beskyd přijeli lidé z celé republiky. "Chceme se znovu sejít už v zimě, asi v lednu při příležitosti výročí sedmidenní války," netají Skácel.

Vojenské střetnutí Československa a Polska o území Těšínska v roce 1919 trvalo týden a skončilo vítězstvím českých jednotek vedených generálem Šnejdárkem. Dodnes to vyvolává spory mezi částí obyvatel obou států.





Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.