Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Slovenská strela se blíží záchraně. Podívejte se do rychlovlaku

  17:55aktualizováno  17:55
Ještě nedávno se úvahy nad opravou kopřivnického vlaku Slovenská strela pohybovaly v oblasti sci-fi. Tatra však nyní dala najevo, že o renovaci unikátu hodně stojí, a do konce roku by se mělo rozhodnout, zda potřebnou sumu zajistí dotace.

Na nedávném veletrhu drážní techniky Czech Raildays Ostrava odborníci zmiňovali Slovenskou strelu mnohokrát.

Mezi exponáty se totiž skvěl podobný vůz Stříbrný šíp z produkce ČKD, který se podařilo zrenovovat tak, že znovu mohl vyjet na koleje (podrobněji zde).

Fotogalerie

Naopak tatrovácká kráska pořád stojí před kopřivnickým muzeem a na mnoha místech rezaví. „Stav Slovenské strely je však mnohem lepší, než v jakém byl Stříbrný šíp. Navíc k ní existuje veškerá dokumentace,“ konstatoval ředitel kopřivnického muzea Lumír Kaválek a přidal se kurátor sbírky Radim Zátopek: „Laikům se možná zdá, jak moc je Strela zchátralá, ale musí si uvědomit, že to je předválečný veterán. Rez pro restaurátory není zásadním problémem.“

Slovenská strela má letos výročí, právě před osmdesáti lety poprvé vyjela. A trasu mezi Prahou a Bratislavou zvládla za čtyři a čtvrt hodiny. To překonaly až spoje na začátku 21. století. A právě Slovenská strela po 2. světové válce vezla československou vládu na proces s nacistickými zločinci v Norimberku.

Slovenská strela

  • železniční motorový vůz
  • vyrobeny byly jen dva kusy v roce 1936 v Tatře Kopřivnice
  • trasu mezi Prahou a Bratislavou vlak zvládl za čtyři a čtvrt hodiny
  • maximální rychlost 130 km/h
  • kapacita byla 72 lidí
  • pravidelně přestal jezdit v roce 1939, dochoval se jediný exemplář
  • v roce 2010 se vůz stal národní kulturní památkou

Zatímco dříve měla Tatra obrovské problémy sama se sebou a na rychlovlak neměli manažeři ani pomyšlení, noví vlastníci automobilky nechtějí unikát nechat napospas osudu.

„Tatra hodlá uvést Slovenskou strelu do provozuschopného stavu a vybudovat pro ni speciální prosklený objekt, ve kterém by byla vystavena,“ sdělil mluvčí Tatry Alexej Čírtek.

Doplnil, že se jedná o součást plánu na postavení nového tatrováckého muzea v Kopřivnici, a to v nyní prázdné hale někdejší slévárny. „Pavilon se Strelou by byl v sousedství muzea,“ dodal mluvčí Tatry.

Tatra proto uzavřela spojenectví s krajským úřadem, který chce požádat o dotaci 123 milionů korun. „Termín na podání máme zhruba do poloviny července, verdikt můžeme očekávat na přelomu roku,“ sdělil náměstek hejtmana Martin Sikora (ČSSD).

Teprve poté, pakliže dotační miliony budou k dispozici, vznikne harmonogram oprav.

Také se musí rozhodnout o míře záchranných prací. Nejlevněji by vyšla oprava pouze pláště rychlovlaku. Znatelně dráže pak i rekonstrukce interiérů. A na desítky milionů korun by se počítala generální rekonstrukce i s motory a vším technickým zařízením.

Takto vypadal interiér na konci 30. let minulého století.
Slovenská strela.

Interiér Slovenské strely v 30. letech minulého století a v současnosti.

„Určitě bych byl pro poslední variantu. Když už se někdo pustí do rekonstrukce, tak ať to je pořádně,“ poznamenal kurátor Zátopek.

Ředitel muzea Kaválek by také preferoval úplnou opravu, ale s případným návratem na koleje by byl opatrnější. „Současné požadavky na drážní provoz jsou takové, že by Slovenská strela musela dostat moderní techniku. A byla by to pak ještě Slovenská strela?“ ptá se.

Byl by proto pro variantu, aby opravený unikát sice mohl ukázkově jezdit desítky metrů po kolejích u nového muzea, ale rozhodně ne v plném železničním provozu.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.