Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostravské stopy: Pracovní město s cizineckou legií, vzpomíná Pastrňák

  18:55aktualizováno  18:55
Lídrovi kapely Buty Radkovi Pastrňákovi Ostrava vryla do jeho nitra svou drsnou tvář. Vzpomíná například na pouliční rvačky, které byly velmi časté. Opomenout nemohl ani legendární Spolek a další pohostinství.

Radek Pastrňák v roce 2006. | foto: Jaroslav Ožana, MF DNES, Alexandr Satinský,  MAFRA

Tak to by měly být Ostravské šlapy," přejmenoval vůdčí duch kapely Buty Radek Pastrňák rubriku na terase Minikina v centru Ostravy.

"Jsem ostravský rodák, nepřerušeně zde žiju celých devětačtyřicet let. Podobně jako herec Norbert Lichý, se kterým se znám od základní školy, je také hudebník," říká Pastrňák a hned vzpomíná na dětství.

Profil: Radek Pastrňák

Skladatel, textař, kytarista a zpěvák, vedoucí osobnost skupiny Buty.

Narodil se 18. října 1963. Vystudoval SPŠ stavební v Ostravě-Přívoze, po vojně pracoval na stavbě, mimo jiné také na sídlišti Dubina. Jako závozník pomáhal distribuovat potraviny, dělal topiče v kině Vesmír a hlídače parkoviště v centru Ostravy. Některé písně skládal právě v parkovištní budce poblíž staré radnice.

Spolu s bubeníkem Richardem Kroczkem založil hudební skupinu U238 a v roce 1986 kapelu Buty. Od roku 1987 hrál rovněž v doprovodné skupině Marie Rottrové, později s AG Flekem Vlasty Redla. Jeho hudba a písničky skupiny Buty doprovodily road movie Jana Svěráka Jízda, ve které si zahrál jednu ze tří hlavních rolí.

Buty aktuálně vydaly novinku Duperele (podívejte se na videoklip skladby Píseň práce).

Děda Jan Lisník byl básník a kamarád Petra Bezruče. Tatínek Zdeněk, vyučený písmomalíř, za války totálně nasazený ve Vídni. Maminka Božena, vyučená kadeřnice, technická redaktorka podnikového časopisu, co vydával Bytostav.

Košile s vyhrnutými rukávy od výroby

A co Ostrava? Zatím žádný jiný host Ostravských stop nemůže říci, že ji zná důkladněji.

Co podle Pastrňáka dělá z Ostravy Ostravu? "Dneska už je to zase jinak, ale za mých dětských let to byla pořád cizinecká legie: od Poláků, po Slováky, cikány, Židy... Zajímavé místo, které jako by nemělo žádnou kulturní tradici, na rozdíl třeba od Opavy nebo Olomouce. Pracovní město," povídal hudebník. "Říkal se takový vtip: Jaký je rozdíl mezi košilí vyrobenou v Praze a v Ostravě? Ta ostravská má už od výroby vyhrnuté rukávy," chechtá se Pastrňák. Je jednoznačné, že město má rád skrze lidi, které tu zná, se kterými vyrůstal nebo je během života potkal.

On sám se bere jen jako pouhý písňový textař. "Žádný básník, pokud jsem něco podědil, tak to musí být z dědovy strany Jana Lisníka, jeho sbírky mám ještě na záchodě. Když tvořím, tak si je čtu."

V roce 2000 se Radek Pastrňák stal králem Majálesu Ostravské univerzity.

V roce 2000 se Radek Pastrňák stal králem Majálesu Ostravské univerzity.

Buty 2012: (zleva) Milan Straka, Richard Kroczek, Milan Nytra, Petr Vavřík a

Buty 2012: (zleva) Milan Straka, Richard Kroczek, Milan Nytra, Petr Vavřík a Radek Pastrňák.

Buty: zpěvák Radek Pastrňák a ředitelka Colours Zlata Holušová křtí album

Radek Pastrňák a ředitelka festivalu Colours of Ostrava 2012 Zlata Holušová křtí album Duperele.

Ostrava 70. a 80. let byla podle něj strašně divoká. "Na ulici pořád ještě vládl horník lomeno cikán. Spousta násilí, bitky na ulici, všichni byli ožralí. Ostrava byla opravdu jiná než teď. Chodilo se na Spolek, tam seděli estébáci, všelijací disidenti, policajti, veksláci, všechno u jednoho stolu. Cikáni teda ne, ti měli svoje lokality, Přívoz, Vítkovice," líčí spontánně Pastrňák.

Ostravské stopy

"A třeba hospoda Pod platanem, tak tam zase chodily vyloženě ‚omalovánky‘, cikáni a kriminální živly. V plné parádě Kopeček, U Dlouhých, hospody co jely téměř dvacet čtyři hodin denně. Otvíralo se někdy v pět ráno, aby si tam ještě před šichtou stihli dát pivo," dodává Pastrňák.

Rvačka připomněla minulost

Jak se zdá, nemusí to být minulost až tak vzdálená. "Nedávno jsme přijeli odněkud z koncertu a ve Vítkovicích se nad ránem na náměstí dva ožralí chlapi bili pěstmi. Špatně jim to šlo, ale připomnělo mi to Ostravu mého mládí," zasměje se Pastrňák.

Původní sestava Buty vznikla v roce 1986. Desky tvořili různě... "Něco na parkovišti v budce. Tam jak byla kdysi Harenda, parkoviště u staré radnice, tam jak byly lauby," popisuje Pastrňák. A jak vznikla přímo kapela Buty?

"To mohlo vzniknout jedině v hospodě. Nechtěli jsme už dále hrát heavy metal jako všichni – Judas Priest, Accept, nebo co byla ta vlna punku – Lady Pank. To všechno jsme drtili po tancovačkách. Původní Buty byly orchestrální parta," říká rodilý Ostravan.







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.