Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostravské stopy: Chybějí tramvajové trasy za město, vzpomíná Nekvasil

  18:55aktualizováno  18:55
Divadelní režisér Jiří Nekvasil přišel do Ostravy v roce 2010. Za poměrně krátkou dobu své funkce ředitele Národního divadla moravskoslezského vytvořil výrazné operní inscenace. Zejména Život prostopášníka nebo Cardillac, připomínající nebo odkazující na bohatý kulturní život v meziválečné Ostravě.

Jiří nekvasil | foto: Jiří Zerzoň

Jiří Nekvasil se v Ostravě narodil. A přestože ji na začátku 80. let opustil a přesídlil do Prahy, utkvěla mu hluboko pod kůží. V paměti má zejména 70. léta. "Byla ve znamení toho, že se centrum Ostravy vybydlovalo a na jeho okraji se budovala další sídliště. Centrum se nechalo zchátrat, dostávalo daleko větší zásahy než dříve," vzpomíná režisér.

Profil: Jiří Nekvasil

Narodil se 27. listopadu 1962 v Ostravě. V roce 1989 absolvoval studium operní režie na hudební fakultě AMU u Ladislava Štrose. V roce 1988 založil spolu se scénografem Danielem Dvořákem Operu Furore, experimentální operní studio.

O dva roky později byli oba jako intendanti pověřeni řízením Komorní opery Praha, kterou reorganizovali na Operu Mozart.

Od roku 1998 působil jako umělecký šéf, dramaturg a režisér ve Státní opeře Praha. V letech 2002 až 2006 zastával post šéfa opery Národního divadla v Praze.

Od 1. ledna 2010 je ředitelem Národního divadla moravskoslezského. V minulé sezoně připomenul odkaz slavných hudebních osobností, které navštívily Ostravu. Třeba inscenací opery Cardillac slavného skladatele Paula Hindemitha, kterému divadlo zřídilo i pamětní desku v restauraci U Rady.

Specifická zákoutí zmizela, lituje režisér. "Třeba tam, kde je Hotelový dům Jindřich, se bouraly celé ulice a stavěly se paneláky. Zavřela se koksovna Karolina, která se posléze na začátku 80. let začala bourat," popisuje výraznou proměnu. Je jisté, že právě tehdy začala v Ostravě mizet její specifická zákoutí.

Pamatuje letiště v Hrabůvce

"Já si třeba ještě pamatuju Důl Šalamoun na místě dnešního autobusového nádraží. Když dostali rodiče byt v Hrabůvce, tak tam, kde bylo kdysi letiště a dnes sídliště Dubina, se začal teprve stavět Hotelový dům," dodává Nekvasil.

Jeho dětství tak bylo dáno podivným socialistickým vývojem města. Zůstávalo stále více nesmyslných proluk, přibývaly širší silnice. "To se mi moc nelíbilo. Ale na co rád vzpomínám, to jsou určitě ostravské tramvaje. Nepamatuji žádné jiné město, kde by takhle tramvaje jezdily až za město do periferií a dalších měst," nadšeně vypráví.

Jiří Nekvasil v roce 2001.
Jiří Nekvasil s Monikou Krejčí v Goethově opeře Urfaust.
Jiří Nekvasil (první zprava) po úspěšné premiéře opery Cardillac v roce 2011.

Dnes z toho zůstala vlastně jen linka 5, která jezdí z Poruby. "Tehdy jezdila tramvaj do Hlučína, do Klimkovic, za Polanku… Z Hrušova do Bohumína nebo až do Karviné. Mělo to svou zvláštní atmosféru, když ty dřevěné tramvaje vyjížděly za město. Ty do Bohumína se zrušily v roce 1973, ještě jsem je zažil."

Ostravské stopy

Dosud vyšlo: režisér Hynek Bočan, herec Rudolf Jelínek, herec Luděk Eliáš, herečka Simona Stašová, herečka Jiřina Bohdalová, hudebník Radek Pastrňák, režisér Dušan Klein, herec Jiří Schwarz, kytarista Jaroslav Bartoň, herečka Jitka Smutná, herec a senátor Tomáš Töpfer, zpěvačka Věra Špinarová, režisér Jiří Krejčík, herečka Tereza Bebarová, spisovatel Jaromír Konečný, herec Svatopluk Matyáš, herec a režisér Jan Kačer, zpěvačka Marie Rottrová, skladatel Jaroslav Wykrent, herec Jan Fišar, herečka Eva Vejmělková, moderátor a textař Petr Šiška, hudebník, písničkář Jiří Dědeček, zpěvák a herec Richard Krajčo, režisérka Věra Chytilová, herec Alexej Pyško,

Ve čtvrtek čtěte: herec Karel Fiala

Ovšem to, čím město žilo, už je nenávratně v propasti času. "To mi chybí a toho lituji, že už něco podobného neexistuje. Byl to takový pozůstatek celé té rozvětvené dopravní sítě. Existuje už jen ta pětka, co jede z Poruby venkovem, takový malý vláček. Výletní trasa. Celá karvinská síť byla navíc úzkorozchodná. Je velká škoda, že třeba i hlučínskou trasu zrušili. Měla projít modernizací, ale místo ní raději postavili silnici," konstatuje smutně Nekvasil.

Lanovky s uhlím nad městem

Na životě v centru, v Husově ulici, kde žil od roku 1969, byla výhoda blízkosti obou škol. "Jak na základní, tak na gymnázium jsem to měl maximálně pět minut volné chůze. Blízko byla i divadla," vzpomíná divadelní režisér.  

V 60. letech ještě existovala řada hornických kolonií, ale o desetiletí později už mizely. "Pamatuji si na opuštěné domky těsně před demolicí na Hladnově, pak byla ještě Hlubinská, naproti Dolu Hlubina. Další věc, která úplně zmizela, jsou typické lanovky s vozíky jezdícími nad městem, které vedly přes město na haldy," vybavuje se Nekvasilovi.

Připomíná i někdejší socialistické plány: "Komunisti měli v plánu zbourat třeba celou Nádražní ulici. Ale dodneška se dá třeba žít z historie dvacátých a třicátých let, kdy v Ostravě vznikaly unikátní stavby," dodává režisér Nekvasil.

Obdivuje se třeba tomu, že slavný architekt Mendelsohn v centru města postavil obchodní dům pro Bachnera. "Svou poslední evropskou stavbu, kterou necháváme zchátrat," povzdychl si ředitel Národního divadla moravskolezského, které zrovna před pár dny zahájilo novou sezonu.







Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.